PARKINSONIK-verše
POZDRAV OD ARNIKA (MILANA) A OD ZUZKY
Jak uvažuje a co cíti parkinsonik...
Teď Vám řeknu několik zajímavých vět,
jak žije Parkinsonik, jaký má vnitřní svět.
On jednoduchou věc dělá opticky složitě,
jak třeba chodí a jak se pohybuje po bytě.
Jak přemýšlí parkinsonik, ostatní netuší,
ten lotr jeho činnost mnohokrát přeruší.
Nechápou příbuzní, nechápe to rodina,
že s různými činnostmi neustále začíná.
Stále od jedné činnosti ke druhé odbíhá,
můžeme hádat, co v mozku mu probíhá.
Vypadá to, jako by měl chaos v myšlení,
nepřesvedčí nikoho, že to vůbec tak není.
Za to, že stále něco hledá, parkinson může,
co on proti němu v takovém stavu zmůže?
Avšak skalní to už dávno odzkoušené mají,
své možnosti pod tlakem tohoto muže znají.
Parkinson jim spánek, řeč i pohyb naruší,
co každý den prožívají, ostatní ani netuší.
A to jsou vytrvalí a velice houževnatí lidé,
zdolávat překážky jim pomáha jejich píle.
Parkinsonici často píší nejrůznější básně,
pěkně z nitra, od srdíčka a velmi krásně.
Tak myšlenka z jejich nitra nám napoví
a na ni každý už sám za sebe si odpoví.
Jak jistě už mnozí z vás něco tuší,
píší s citem, láskou, srdcem i duší.
Jsou i tací, kteří vídí očima detaily,
a překvapují nás svými kresbami.
Přesto, že máme nelehkou nemoc,
my dokážeme si vzájemně pomoc.
Tak tohle jsme my a náš je svět,
do kterého patří i těchto pár vět.
Pokračování
Jak uvažuje a co cítí parkinsonik...díl 2
Hle. Pohleď! Támhle je Parkinsonik.
Kdo by jen do jeho uvažování pronik?
To nedokáže nikdo, kdo nemá tu chorobu,
vždyť ona v okamžiku změní svoji podobu.
Poslouchejte pozorně parkinsonikova slova,
on třeba už nedokáže je zopakovat znova.
On snaží se říci lidem co a jak by si přál,
jen kdyby mu někdo zcela naslouchal.
Vím, že ostatním lidem bude se zdát,
že oni vědí jak tu činnost lépe udělat.
Nevolte vaši verzy, ač zdá se vám lepší,
pacient si vybírá cestu pro sebe lehčí.
Ač zdá se vám jeho verze neschůdná,
on proto vždy svůj pádný důvod má.
Tam, kde by jsi se nedočkal slova,
po offu chodí člověk rázně znova.
Tohleto je Parkinsonova choroba,
takový malý dárek, taková poroba.
Však sami si zodpovídáme za ni.
Kdo z vás ji řekne:,,Z cesty mi uhni!"
další verše na www.mojerikanky.eu
