PARKINSONOVA CHOROBA LAICKY
Jednou z večera, bylo to už za šera,
zabouchal na dveře neznámý pán.
Držel se potichu, jako veš v kožichu,
ne a ne odejít, zůstal tu dál.
Od té chvíle nastal velký zlom,
to byl pan Parkinson
Parki sem a Parki tam, co já z toho dneska mám.
Jenom samé mrzutosti, už mně z toho bolí kosti.
Nevidím už na psaní, je mi z toho k zoufání.
Píšu proto na futro, další z řady čárek,
vždyť každý nový den, je nejkrásnější dárek
Jenom samé mrzutosti, už mně z toho bolí kosti.
Nevidím už na psaní, je mi z toho k zoufání.
Píšu proto na futro, další z řady čárek,
vždyť každý nový den, je nejkrásnější dárek